rozmluva o podvozku
Brky bílé, hejno husí,
názor mám, tak neznervózňuj
podvozek, to nejen tuší,
přirozené, že je správně,
netvař se tak bezpohlavně.
Promlouvání obyčejné
veřejně i neveřejně,
požij sklenku zralých hroznů.
úvaha
- ašek
- Příspěvky: 2027
- Registrován: 4.5.2014 19:19
- Bydliště: Ostrava
pády s mechem
Novoroční kocovina,
od huby se zaprášilo,
navíc kilo, volné dílo,
je to dřina, kousek vína,
události nenadálé.
Mezi smíchem před nádechem
prázdná hlava zdobná mechem,
do finále vytrvale.
Já vím, už je po sezóně.
Předsevzetí spojuji v rým,
tabák chutný, z tabáku dým,
padám krásně, padám z koně.
Novoroční kocovina,
od huby se zaprášilo,
navíc kilo, volné dílo,
je to dřina, kousek vína,
události nenadálé.
Mezi smíchem před nádechem
prázdná hlava zdobná mechem,
do finále vytrvale.
Já vím, už je po sezóně.
Předsevzetí spojuji v rým,
tabák chutný, z tabáku dým,
padám krásně, padám z koně.
- ašek
- Příspěvky: 2027
- Registrován: 4.5.2014 19:19
- Bydliště: Ostrava
merafcopa-nový účastník zájezdu
http://www.elektryzatory.com/
Ohradníky na vemena,
Polákovy uvozovky,
každý den nám zdobí pěna,
pro mne něžně prsoschovky.
http://www.elektryzatory.com/
Ohradníky na vemena,
Polákovy uvozovky,
každý den nám zdobí pěna,
pro mne něžně prsoschovky.
- ašek
- Příspěvky: 2027
- Registrován: 4.5.2014 19:19
- Bydliště: Ostrava
- ašek
- Příspěvky: 2027
- Registrován: 4.5.2014 19:19
- Bydliště: Ostrava
pochybnosti vy(c)hlazené
Svět se motá skrz trápení,
sedí žába na prameni,
šedovlasí to maj blbý.
Dovlečeni na zásnuby,
cesta přímo někam jinam,
křoví dělaj i křovinám.
Jako první přijímání,
jako poplach při vloupání,
křehké jako pochybnosti.
Možná někdy na věčnosti
slisováno, rozkvašeno,
uloženo, vychlazeno.
Nelascivně na ni hledí,
smetí smetá vlastním smetím,
občas mívá pod čepicí.
Dneska neví, jak to říci.
Svět se motá skrz trápení,
sedí žába na prameni,
šedovlasí to maj blbý.
Dovlečeni na zásnuby,
cesta přímo někam jinam,
křoví dělaj i křovinám.
Jako první přijímání,
jako poplach při vloupání,
křehké jako pochybnosti.
Možná někdy na věčnosti
slisováno, rozkvašeno,
uloženo, vychlazeno.
Nelascivně na ni hledí,
smetí smetá vlastním smetím,
občas mívá pod čepicí.
Dneska neví, jak to říci.
- Tadeáš
- Příspěvky: 71
- Registrován: 19.8.2017 21:41
- Bydliště: Lašské kraje
Re: úvaha
Až přijde jednou smrti den
– třeba mne srazí autokar –,
až vypadne mi z nohy třmen
a seznáš dunět hudbu hran.
Až lehnu si na sirou stráň,
až dohoří mé lásky knot,
přestaneš laskat melodram
a mé verše ti přijdou vhod.
Já byl jsem Pánem uhněten,
abych mu splatil rodem daň,
ačkoli jsem jen dítětem,
celý čas myslím pouze naň.
Ty též si pěstuj smrtnou zbraň,
tu, kterou skýtá velký rod,
pak, skolená ač, z hrobu vstaň
a mé verše ti přijdou vhod.
Až budeš mluvit s jedním jen
a najdeš svého otroka,
vyměníte si v ústech hlen
a vdechnete jej zhluboka.
Vzpomeň na věže baroka,
co stojí věkké toky vod,
povíš mu, co měl za soka
a mé verše ti přijdou vhod.
Teď ovšem jsem jen ponorka,
nekrášlím břehy jako loď.
Ty jednou budeš pastorka
a verše mé ti přijdou vhod.
– třeba mne srazí autokar –,
až vypadne mi z nohy třmen
a seznáš dunět hudbu hran.
Až lehnu si na sirou stráň,
až dohoří mé lásky knot,
přestaneš laskat melodram
a mé verše ti přijdou vhod.
Já byl jsem Pánem uhněten,
abych mu splatil rodem daň,
ačkoli jsem jen dítětem,
celý čas myslím pouze naň.
Ty též si pěstuj smrtnou zbraň,
tu, kterou skýtá velký rod,
pak, skolená ač, z hrobu vstaň
a mé verše ti přijdou vhod.
Až budeš mluvit s jedním jen
a najdeš svého otroka,
vyměníte si v ústech hlen
a vdechnete jej zhluboka.
Vzpomeň na věže baroka,
co stojí věkké toky vod,
povíš mu, co měl za soka
a mé verše ti přijdou vhod.
Teď ovšem jsem jen ponorka,
nekrášlím břehy jako loď.
Ty jednou budeš pastorka
a verše mé ti přijdou vhod.