Střípky smútku

Slova lásky, slova nářků, po emocích slovní průjem...
Odkládáme zde přetvářku a svou duši obnažujem.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 14.10.2008 14:00

<img src="http://www.rymy.cz/images/DSC01743.JPG" width="470" height="314" align="right"> Cinkání zvonečka
nese se oblohou.
Kdo chvíli posečká,
na obvyklé trase,
spatří let Pegase
Mléčnou dráhou dlouhou.

Nese se hrdutě.
V společnosti Luny
skrývá své perutě.
A ta mu v dlouhý vlas
vetkává hvězdný jas.
Rád pobývá u ní.

Taky chci létat s ním,
s Pegasem bezkřídlým,
okusit lehkost bytí.
Bez závazku, bez trápení,
jako ta Luna svítit.
Necítit tělo znavený,
nemít srdce, co buší,
jen lehkou prostou duši.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 14.10.2008 14:21

Srdce musí bouchat v hrudi,
čekat lásku žít s nadějí,
vyžeň všechny,co tě prudí,
objímej ty,kteří chtějí.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2338
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft » 14.10.2008 23:32

Ta tvoje slovíčka barevná, zvonivá,
při babím létě mě ku psaní vybídla,
chci, ať se tvoje tvář jak ten kůň usmívá.
Na toulky po hvězdách každou noc vemu tě,
proto ti posílám pegasí perutě,
proto ti posílám manuál letový,
který tvým pilotům před startem napoví,
jak úhel nastavit vzletových klapek.
Natankuj do plna jazykohrátek,
aby tvá kobyla nebyla bezkřídlá.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 15.10.2008 13:57

Malokdy vkládam lež
v kostrbatý svůj verš.
Obleču v kabátek
z prostých slov a běžných,
nejde co zachytit.
Nevím, zdá je moudré
táhle psát slovíčka,
třeba bylo by líp,
jen v mysli je hýčkat.

Ty jsi splnil svůj slib.
V síť přiletěls snovou
půlnoční oblohou,
připnuls mi perutě,
padly jak ulité.
Společně jsme vzlétli,
do výšin, ke hvězdám,
nohy se mi pletly,
snad strachem a trémou,
již jsem si odvykla,
v své těsné ulitě,
létat s někým ve dvou...

Něžně´s mně obejmul,
a zbavil tak tíže
poté jsme letěli,
letěli výš a výš,
lehounce a hravě,
pořád dál, dál, výše...
A letem znavení
přistali jsme v trávě
společně hledajíc,
kde rosa pramení,
kde se čas ukrývá,
kde radost má spíže.
Svítil nám jen měsíc...

Sluníčko vychází,
koupe noc v své záři,
nebe již nachoví,
zaplály červánky...
Bylo přenádherný,
létání to s tebou.
Vzpomínám na dálky,
které jsme zdolali,
na jízdu tak vzlétnou.

Prosím, smutně koukám,
jestli si můžu přát,
chci další manuál,
který´s mi neposlal,
který mi napoví,
Jak mám zaktivovat
i brzdové klapky.
Piloti stávkují,
padá na mně již strach,
protože dobře vím,
po letu přijde pád
(nebo je to podzim
po něm pak severák?)

Áno, áno, ja vím,
trochu se v tom ztrácím...
Naposledy upravil(a) sarin dne 15.10.2008 22:42, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2338
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft » 15.10.2008 19:39

<img src="http://www.welaf.com/resources/200704/p ... 987696.jpg" width="400" height="300" alt="Rozpláclí létavci" align="right">

Též občas kontrolu rychlosti pominu,
rozpláclí létavci jsou toho důkaz,
jakož i sražená světýlka z komínů.
Aby mé letadlo do bláta nespadlo,
správně si nastavím brzdové zrcadlo
a přečtu pilotní občanský průkaz.
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka » 16.10.2008 0:35

Chodit jen tak loukou, lesem,
neptat se sám sebe: kdo jsem?
Kdo jsi ty? A jsi ještě můj?
Hojnost otázek na náš stůl.
Proč se bojíš mi říci ne
a vysvětlit nevyřčené?

Proč nemohu tě vídat,
když chtěla bych tě líbat,
v oblacích s tebou snívat,
musím jen zapomínat?
Proč vždy po chvilce štěstí
má hlava rozchod věští?
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 16.10.2008 2:14

Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.

Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.10.2008 22:00 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a>
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka » 17.10.2008 22:44

Štěstí je tak vrtkavé.
Jednou je, podruhé ne.

Ráno si myslím, že tě znám,
večer se sama sebe ptám,
zda je to pravda nebo ne,
že jednou se snad sejdeme.
Uživatelský avatar
žížala
Příspěvky: 880
Registrován: 29.2.2008 11:52
Bydliště: ODRY-POHOŘ
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od žížala » 23.10.2008 15:17

Příroda pláče, je opět den slaný,
zima nám klepe zas na vrátka,
dívám se z okna, kde koníček vraný
skotačí kolem něj hříbátka.
Zatápím v krbu, dívám se zasněně,
uklidňují mě plameny ohýnku,
přiložím ještě po jednom polínku,
přemýšlím v duchu o sladké odměně.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 26.10.2008 17:53

Poslední dobou,
alespoň v básni,
žila jsem touhou
vzlétnout a létat,
tíže se nebát,
trochu se zasnít,
užít si krásy.
Opět se ztrácím...

Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 27.10.2008 13:54

Hra smutného hráče,
na poslední struně,
tak zoufale pláče,
jak v matčině lůně.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 11.11.2008 17:38

Střípků pár na zemi třpytí se rudě,
třebaže mé tělo nezranili,
srdíčko bolesti neslyšně stůně.
Přestalo bít na malinkou chvíli.
Zase tá otázka: - Co kdyby?
Člověk je tvor tak pomíjivý...
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2338
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft » 12.11.2008 23:24


Z inkoustu tečka pro slunéčko
nelétající
na houslích zbylo jenom Ečko
na srdci bicí
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 15.11.2008 10:55

Sluníčko, to sedmitečné,
ulétlo - vše kolem chátrá.
Ohližíme se zbytečně
po krásach jarního bratra.

Ty jeho zázraky věčné...
Zpívajíc o letních hrátkách,
stromy tváří se statečně,
malují podzimu vrátka.

Na prahu konečné - zimy-
chvějí se, ani ne mrazem,
chvějí se touhami svými.

Tím vším, co již nesplnili.
Spadne až první sníh na zem,
spokojí se s tím, jak žili?
Uživatelský avatar
Jiška
Příspěvky: 6601
Registrován: 6.7.2008 15:48
Bydliště: ČR

Příspěvek od Jiška » 3.12.2008 11:56

Já že oči smutné mám,
řekla mi to jedna paní,
i prý, když se usmívám.
Oči jsou zrcadlem duše,
sotvakdo z nás to však tuše,
vidět v nich je lidské zrání.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 3.12.2008 12:13

Každý nesem svoji známku,
vypálenou v hloubi duše.
Jako v novinovém stánku,
dávné boly,smutky,zrady,
svá vítězství,také pády.
Oči otevřou tu branku.
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 3.12.2008 22:02

Šla bych ráda světa kraj,
za svým srdcem toulavým,
navštívila starý háj,
kde se stalo bolavým,
vzpomněla tu dávnou báj,
znajíc proč je děravým.
Uživatelský avatar
Marenka
Příspěvky: 1059
Registrován: 7.7.2008 18:41
Bydliště: Čechy

Příspěvek od Marenka » 4.12.2008 1:03

Smutek, zrada, pád i žal
to je to, co svět mi dal.
Přesto věřím na lásku
i když visí na vlásku.
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 4.12.2008 3:03

srdce mám bolavé,
nohy pak toulavé,
vzpomínky přebolí,
rány se zahojí.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 30.12.2008 18:05

Veškerá logika zůstává bez šance,
slova jsou k ničemu.Zdrchané myšlenky
hledají začátky, písmenka v čítance.
Dotekem lákám tě, s kousíčkem naděje.
Neslyšíš ozvěny, z falše jsou závěje,
prázdnoty, úniky, neplatné jízdenky.

Nevidíš červánky, nepůjdeš do dálky,
nejiskříš nápady, zvlhly ti zápalky.
Lepkavou bezmocí zapatlám i sebe,
nemohu uvěřit,bez tebe tu zebe.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 2.1.2009 13:26

Koukám se do koule
...celá je ze skla... víš,
jsem každičkým coulem
dcéra Sibylina.
Nahledni, tak pojď blíž,
než zmizí vidina.

Vidím tam osůbku,
krásná je bezmezně,
nejenom navenek,
vidím až do duše.
Vidím ji v křišťálu...
září celá štěstím,
o kterém vždy snila.
Jsi to ty, má milá.

Vidím tě opravdu,
tvé oči se smějí,
celá planeš žárem
a dlaně, tvé dlaně,
v jiných něžných dlaních
hledají ochranu.
Vidím to zřetelně,
prosím tě, jen věř mi.

Nenech se zmást
chvilkovým nezdarem,
bolesti slz dávných,
neztrácej nadějí...
Věř mi, světaznalé,
v srdci svém máš,
třeba teď zoufalém,
dar ze všech největší.

Věř, sestřičko má, věř...
Tolik lásky skrývaš,
že klidně postavíš,
z těch jejích paprsků
vysokou zářnou věž,
světlo pro zbloudilce,
či vroucné poselství,
maják noci hmlisté...
Nazvi si to jak chceš,
no svítí tak čistě...

Pohledni k nebesům,
naděje zesílí.
To je správna cesta,
překleneš tu chvílí,
oprostíš se děsů
a budeš zase svá,
něžná a láskavá.
Tak usměj se a VĚŘ...
Naposledy upravil(a) sarin dne 2.1.2009 17:35, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 2.1.2009 16:43

Zlomené nehty mám, od krve kolena,
lezu i po čtyřech, hledám tě v lavině,
Někde tu naříká tvá duše zraněná.
Tam dole v hlubinách prý voní jasmíny,
čemu chceš uvěřit? Vedou tě do špíny!
Staneš se otrokem, bez boje , lacině.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:44 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=161'>Povzdechy</a>
Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2338
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft » 3.1.2009 11:07

Když kalná povodeň do bytu vteče,
babičky komodu zaplavíc bezcitně,
rejžákem je třeba vykřičet vkleče
po bouřce opadlé bahnité nánosy.
Popelku popros, ať vodu ti nanosí,
nastrouhej do kýbla kus mýdla Hellada.
Ze všech sil musí se udržet fasáda,
ať zase po čase sluníčko vysvitne.
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 3.1.2009 16:28

Vděčná jsem za rady,sbírám je všelijak,
nadbíhám Toltékům,pohlížím nahoru,
vyhlížím sluníčko.Natřásá se tam mrak.
Lezu si do duše s rejžákem na holi,
vymetám kouty, až svědomí zabolí.
Nesu si úděl, já pod tíhou klopýtám,
předkládám své účty i s prohrou počítám.
Koho si přivítám? Pýchu, či pokoru?
Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 3.1.2009 17:47

Příspěvky po Novém roce jsou krásné...ale já mám bohužel hlavu dutou, duši bolavou a nějak mě můza nechce políbit, ale s radostí čtu vaše krásné verše
Uživatelský avatar
Kama
Příspěvky: 9749
Registrován: 19.2.2008 21:52

Příspěvek od Kama » 8.1.2009 19:48

Projít dlouhou zmrzlou plání,
bořit krusty bosou nohou,
někdy může budit zdání,
že to stačí pro záchranu.
Je to málo. Proti plánu
staví bránu plno běsů.
Přesto svoji naděj nesu,
nové výzvy přijít mohou.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:40 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 5.4.2009 13:56

Tú noc jsem se hodně bála.
Poněkud víc, než se zdálo.
O tebe taky, má malá,
vidíc tě nad strží,
schoulenou v oslzí,
naděje bledla ti v očích.
A tak jsem se smála, no smích
rval mé srdce, které lkalo...

Uživatelský avatar
vitsoft
Site Admin
Příspěvky: 2338
Registrován: 5.7.2007 14:36
Bydliště: Vítkov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vitsoft » 5.4.2009 19:39

Proti neklidnému spaní
ani česnek na polštáři
kolem hlavy nezabrání,
aby do spánku ti vpluly.
To proto, že noční můry
jdou po duších, které září.
Uživatelský avatar
sarin
Příspěvky: 1389
Registrován: 8.8.2007 23:29
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od sarin » 26.5.2009 19:58

Snažím sa, nepoznám však kódy...


Deň plný májovej pohody
- v očiach farby beláska -
kúpe sa v slnečnom kúpeli
s vánkom, slovmi čo láska...
Zdá sa, všetko je tak, ako má byť.

No v tom sa už uzlí počasia niť
obloha modrá sa zocelí,
buráca, cvendží jak meče,
kvapká z nej...čo kvapká! Tečie!
Bolesť zaodetá v nenávisti...

O pár minút opäť tvár rozžiari,
lúku rozjasní úsmev zlatistý.
Hladí sklonenú hlávku púpavy,
zaženie rosou pocit smädu.
V ovzduší cítiť vôňu medu...

Keď sa však ostražitosť stíši,
vzápäti všetko kruto ničí...

Uživatelský avatar
Hanulka21
Příspěvky: 3705
Registrován: 19.2.2008 18:58
Bydliště: Orlické hory

Příspěvek od Hanulka21 » 28.7.2009 2:29

Duši svírá pocit bolu
zase skláním hlavu dolů.

Na pláč je dnes příliš brzy
stejně počnu ronit slzy.

Slunce zmohl temný soumrak
spatří krásu zase můj zrak?
Odpovědět