Stránka 1 z 2

Střípky smútku

Napsal: 14.7.2008 23:31
od sarin
Všetci sem veľakrát zablúdime,
cítiace potrebu žiaľ z duše zmyť.
Ohriať sa v teple, uniknuť zime...
Krehko nás spútavá bolesti niť.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 4.10.2008 23:35 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=162'>Smutnění</a>

Napsal: 14.7.2008 23:52
od sarin
Blúdim uprostred noci,
som premrznutá celá.
Pred zrakom tvojích očí
cítim sa ako nahá.
Z oblohy hviezda padá,
tiež taká osamelá...
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 4.10.2008 21:42 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=150'>Sextiny</a>

Napsal: 15.7.2008 0:26
od vitsoft
Venku myslivci se rojí,
omylem tě postřelí,
míříc na laň skrytou v chvojí.
Neutíkej v noci z pryčny.
Když je někdo náměsíčný,
přikurtovat k posteli!

Napsal: 15.7.2008 0:42
od sarin
No jo...a je to v pr...Obrázek ehm...v háji !
Jak můžu si v klidu smutnit tady,
když hnedka zadek k posteli
mi přikurtuje panáček mladý?

SARINCE A VITSOFTOVI:

Napsal: 15.7.2008 16:37
od Jiška
NEROZESMÍVEJTE MĚ TOLIK...
OD SMÍCHU ANI NEVÍM, HODIN JE KOLIK...???
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
NEDÁ SE "SMUTNIT" ANI TADY...
ROZŠIŘUJETE SMÍŠKů ŘADY!!!
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Napsal: 15.7.2008 17:04
od sarin
No to je opravdu k smutku tady!
Jeden aby se na to vyprd...Obrázek á, jé! Zas...
Opravdu se nedá smutnit ani
v smutníku? A přitom je teď tak vhodný čas.
Je to tu jak na ňáky promenádě,
vysmíva se ze mne kdejaké mládě!
Tak ja to pro dnešek balím a vem to ďas!
A smutněte si tu teda sami!

Sarince:

Napsal: 15.7.2008 17:31
od Jiška
TEĎ JE MI JEŠTĚ VESELEJI,
RADĚJ SI DEKOU HLAVU KREJI...
AŤ NEDOSTANU PO PAPULI,
VYPADÁM JAK KDYŽ BULÍ PULI...
------------------------------------------



:-)

Napsal: 25.7.2008 10:40
od sarin
Kto vie,kam stratila sa ľudská dôstojnosť?
Ľudský život...má ešte nejakú cenu?
Ak už nevládzeš, mocní rozhodnú: -A dosť!
Odsúhlasil niekto tvojho stavu zmenu?!
Ukry sa niekam do kúta, neprekážaj, čuš!
Na bytosť zmeň sa slepú, hluchú, nemú,
zataras sa za svojích stenov stenu,
na tomto svete si už nevítaný hosť!
Tak čo tu, človeče, ešte robíš?! Strať sa už!

Napsal: 12.8.2008 19:35
od žížala
dneska smutek v duši mám
...neznám jeho původ
ráda se na svět usmívám,
dnes to ale nejde
smutku je jako šafránu
...naštěstí
když slunce vyjde po ránu,
veselo je mi
....chci ať už je ráno!

Napsal: 12.8.2008 20:08
od Jiška
To je tím, že bude pršet,
zase budeš vtipem sršet...
trochu smíchu, trochu smutku,
takový je život vskutku.
- - - - -
:-P

Napsal: 13.8.2008 9:44
od PSIII
Však smutek chodí sám a bez vyzvání
a radost všechnu v dáli nám zahání.
Tu sám si člověk vyhledati musí,
Ne vždy ji najde ... hlavně, když to zkusí.


*no, pokud to -há- ve slově zahání vezmete jako slabiku přízvučnou, vyzní to mnohem líp :wink: *

Napsal: 20.8.2008 2:22
od Hanulka21
Mám už dost vskutku,
toho všeho smutku,
poslední dobou mě provází,
zahání mi úsměv na tváři,
chci ať se mi očí rozzáří
jako při lásce v předjaří,
usmívejte se na mě více,
projasněte moje líce..

Napsal: 21.8.2008 0:08
od vitsoft
Radost když se míchá s žalem,
po oslavě budem zvracet
z vína značky Metuzalém.
Schovejme se za strom, za dům,
ať nás obejde to datum,
v kalendáři jednadvacet.

Napsal: 27.8.2008 4:29
od Hanulka21
je tu ranní kuropění,
končí spánek, skončí snění
nechci skončit dnešní snění,
ve snu se mi život mění!

Napsal: 1.9.2008 0:12
od Marenka
Smutno, smutno je mi dneska
Zvučím, jak rozbitá deska.
Nevím, z čeho smutek pramení
vím jen, že se slza uroní.
Připadám si jako louka,
podzimní kde vítr fouká.
Kde je den a slunce?
Mě do tmy se nechce.

Napsal: 1.9.2008 4:51
od Hanulka21
podívej se zkrátka,
na ty své zvířátka,
bude potom vskutku,
brzy po tvém smutku

Napsal: 1.9.2008 18:53
od vitsoft
Desku slep si kanagomem.
Občas smutnit, to je lidské,
potom ale vzchop se honem.
Kocour tu je (dnes ve Vídni),
foxteriér, sůva, hlíst,
až si někdy nejsem jist,
zda jsem ještě mezi lidmi
či v zahradě zoologické.

Napsal: 1.9.2008 20:01
od Hanulka21
nevím co se ti nezdá,
my jsme banda hvězdná,
já na tě smutně koukám
k tomu ti v noci houkám,
když ti dojde tabáček
Kama ti dá bafáček,
Jíška za chvilenku
změnila se na panenku,
a tančící Žížalka,
to je naše píďalka
vzpoměň si na Marenku,
dala sem svoji fenku,
Baari, obrázek ztratila,
něco prý přitom zkazila,
a naše Knihovnice,
čte stále více a více,
Iska je jabloň urostlá,
jablíčka na ní vyrostla,
zapoměla jsem na "cizinku"
na naší milou Sarinku...
jestli ti tedy zoo připomínáme,
tak se z celého srdce omlouváme



Napsal: 1.9.2008 21:30
od Marenka
Vitsofte, nedělej ramena,
vždyť neznáš ani psí plemena.
Ten můj psík je pudlička
od pudlíka samička.
Lepší je mít zvěřinec
nežli jenom babinec.
Svoji fotku nemám žádnou
protože mi léta vládnou.

Napsal: 2.9.2008 0:02
od Hanulka21
Nestyďme se za své šedé skráně,
vezmeme barvu a hr na ně,
některá nějaké to kilo navíc máme,
těžko už s tím něco uděláme.

Nemějte mě prosím za cvoka,
chci nazpět dobu baroka,
moje hodně kypré vnady,
nenechaly by muže chlady.

Další možnost by tu byla,
abych na Saudka zaútočila,
nesvezl by mně auťákem,
ale zvěčnil svojim foťákem.

Napsal: 2.9.2008 14:57
od Rancher
Smutno je mi
i přes slupku
drsnou jako smirek.

Zvětšil ses mi,
milý pupku,
zase o pár dírek.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 4.10.2008 23:37 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=161'>Povzdechy</a>

Napsal: 3.9.2008 7:07
od Jiška
TOBĚ ŽE JE SMUTNO Z DÍREK?
VEZMI DĚVČE NA VEČÍREK...
PO VEČERU V TANCI
BUDEŠ V TOLERANCI...

Napsal: 3.9.2008 17:08
od Rancher
Bafnout děvče a jít tančit?
Jiška, musela se zjančit!
Pravdou je, že ztráta kil
za těch prožitých pár chvil
byla by tím zaručena.
Prohnala by mne má žena.
:lol:

Napsal: 4.9.2008 4:57
od Hanulka21
říkáš že jsi kanec,
zvládneš jistě tanec,
dívku vezmi rychle,
spadnou z tebe rifle

Rancherovi:

Napsal: 4.9.2008 9:07
od Jiška
Já si ráda dělám legraci,
smích a láska mládí navrací,
přes těžkosti pro mě není
rochniti se ve "Smutnění".
:-P

Napsal: 4.9.2008 13:22
od Rancher
Slovo kanec zvěři černé
v rezervé já pouze mám.
Nepříjde mi, vůbec věrné
jako popis k lásky hrám.

S výhradou přijal bych ho jedině,
mou láskou byla-li by bachyně.
Smutnění mi prostě nejde,
Veselost mne těžko přejde.
:lol:

Napsal: 4.9.2008 19:55
od vitsoft
Souhlas s tebou, milý Rančí.
Nepíšu tu ani, že
mám jen jednu vlastnost kančí:
taky mám rád lanýže.

Napsal: 5.9.2008 2:52
od Hanulka21
Zvu tě tedy do své spíže,
tam si najdeš své lanýže.
vdávám totiž svoji dceru,
všechno sama nepoberu

Napsal: 14.10.2008 13:09
od sarin
Milé dámy, vzácní páni,
tenhle prostor vyhrazen je
pro slzy a pro vzdychání,
tak již žádné forky, šprýmy,
zde, prosím, jen smutné rýmy,
třeba i o přibírání,
to se slzám neubráním.
Nebo třeba o účesech...

Napsal: 14.10.2008 13:51
od Kama
Budu plakat s tebou,Sari,
jenom řekni,už mám začít?
Jaké budou za to dary?
To mám z tebe všechno páčit?

Napsal: 14.10.2008 14:00
od sarin
<img src="http://www.rymy.cz/images/DSC01743.JPG" width="470" height="314" align="right"> Cinkání zvonečka
nese se oblohou.
Kdo chvíli posečká,
na obvyklé trase,
spatří let Pegase
Mléčnou dráhou dlouhou.

Nese se hrdutě.
V společnosti Luny
skrývá své perutě.
A ta mu v dlouhý vlas
vetkává hvězdný jas.
Rád pobývá u ní.

Taky chci létat s ním,
s Pegasem bezkřídlým,
okusit lehkost bytí.
Bez závazku, bez trápení,
jako ta Luna svítit.
Necítit tělo znavený,
nemít srdce, co buší,
jen lehkou prostou duši.

Napsal: 14.10.2008 14:21
od Kama
Srdce musí bouchat v hrudi,
čekat lásku žít s nadějí,
vyžeň všechny,co tě prudí,
objímej ty,kteří chtějí.

Napsal: 14.10.2008 23:32
od vitsoft
Ta tvoje slovíčka barevná, zvonivá,
při babím létě mě ku psaní vybídla,
chci, ať se tvoje tvář jak ten kůň usmívá.
Na toulky po hvězdách každou noc vemu tě,
proto ti posílám pegasí perutě,
proto ti posílám manuál letový,
který tvým pilotům před startem napoví,
jak úhel nastavit vzletových klapek.
Natankuj do plna jazykohrátek,
aby tvá kobyla nebyla bezkřídlá.

Napsal: 15.10.2008 13:57
od sarin
Malokdy vkládam lež
v kostrbatý svůj verš.
Obleču v kabátek
z prostých slov a běžných,
nejde co zachytit.
Nevím, zdá je moudré
táhle psát slovíčka,
třeba bylo by líp,
jen v mysli je hýčkat.

Ty jsi splnil svůj slib.
V síť přiletěls snovou
půlnoční oblohou,
připnuls mi perutě,
padly jak ulité.
Společně jsme vzlétli,
do výšin, ke hvězdám,
nohy se mi pletly,
snad strachem a trémou,
již jsem si odvykla,
v své těsné ulitě,
létat s někým ve dvou...

Něžně´s mně obejmul,
a zbavil tak tíže
poté jsme letěli,
letěli výš a výš,
lehounce a hravě,
pořád dál, dál, výše...
A letem znavení
přistali jsme v trávě
společně hledajíc,
kde rosa pramení,
kde se čas ukrývá,
kde radost má spíže.
Svítil nám jen měsíc...

Sluníčko vychází,
koupe noc v své záři,
nebe již nachoví,
zaplály červánky...
Bylo přenádherný,
létání to s tebou.
Vzpomínám na dálky,
které jsme zdolali,
na jízdu tak vzlétnou.

Prosím, smutně koukám,
jestli si můžu přát,
chci další manuál,
který´s mi neposlal,
který mi napoví,
Jak mám zaktivovat
i brzdové klapky.
Piloti stávkují,
padá na mně již strach,
protože dobře vím,
po letu přijde pád
(nebo je to podzim
po něm pak severák?)

Áno, áno, ja vím,
trochu se v tom ztrácím...

Napsal: 15.10.2008 19:39
od vitsoft
<img src="http://www.welaf.com/resources/200704/p ... 987696.jpg" width="400" height="300" alt="Rozpláclí létavci" align="right">

Též občas kontrolu rychlosti pominu,
rozpláclí létavci jsou toho důkaz,
jakož i sražená světýlka z komínů.
Aby mé letadlo do bláta nespadlo,
správně si nastavím brzdové zrcadlo
a přečtu pilotní občanský průkaz.

Napsal: 16.10.2008 0:35
od Marenka
Chodit jen tak loukou, lesem,
neptat se sám sebe: kdo jsem?
Kdo jsi ty? A jsi ještě můj?
Hojnost otázek na náš stůl.
Proč se bojíš mi říci ne
a vysvětlit nevyřčené?

Proč nemohu tě vídat,
když chtěla bych tě líbat,
v oblacích s tebou snívat,
musím jen zapomínat?
Proč vždy po chvilce štěstí
má hlava rozchod věští?

Napsal: 16.10.2008 2:14
od Hanulka21
Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.

Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.10.2008 22:00 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a>

Napsal: 17.10.2008 22:44
od Marenka
Štěstí je tak vrtkavé.
Jednou je, podruhé ne.

Ráno si myslím, že tě znám,
večer se sama sebe ptám,
zda je to pravda nebo ne,
že jednou se snad sejdeme.

Napsal: 23.10.2008 15:17
od žížala
Příroda pláče, je opět den slaný,
zima nám klepe zas na vrátka,
dívám se z okna, kde koníček vraný
skotačí kolem něj hříbátka.
Zatápím v krbu, dívám se zasněně,
uklidňují mě plameny ohýnku,
přiložím ještě po jednom polínku,
přemýšlím v duchu o sladké odměně.

Napsal: 26.10.2008 17:53
od sarin
Poslední dobou,
alespoň v básni,
žila jsem touhou
vzlétnout a létat,
tíže se nebát,
trochu se zasnít,
užít si krásy.
Opět se ztrácím...