Střípky smútku
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
<img src="http://www.rymy.cz/images/DSC01743.JPG" width="470" height="314" align="right"> Cinkání zvonečka
nese se oblohou.
Kdo chvíli posečká,
na obvyklé trase,
spatří let Pegase
Mléčnou dráhou dlouhou.
Nese se hrdutě.
V společnosti Luny
skrývá své perutě.
A ta mu v dlouhý vlas
vetkává hvězdný jas.
Rád pobývá u ní.
Taky chci létat s ním,
s Pegasem bezkřídlým,
okusit lehkost bytí.
Bez závazku, bez trápení,
jako ta Luna svítit.
Necítit tělo znavený,
nemít srdce, co buší,
jen lehkou prostou duši.
nese se oblohou.
Kdo chvíli posečká,
na obvyklé trase,
spatří let Pegase
Mléčnou dráhou dlouhou.
Nese se hrdutě.
V společnosti Luny
skrývá své perutě.
A ta mu v dlouhý vlas
vetkává hvězdný jas.
Rád pobývá u ní.
Taky chci létat s ním,
s Pegasem bezkřídlým,
okusit lehkost bytí.
Bez závazku, bez trápení,
jako ta Luna svítit.
Necítit tělo znavený,
nemít srdce, co buší,
jen lehkou prostou duši.
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
Ta tvoje slovíčka barevná, zvonivá,
při babím létě mě ku psaní vybídla,
chci, ať se tvoje tvář jak ten kůň usmívá.
Na toulky po hvězdách každou noc vemu tě,
proto ti posílám pegasí perutě,
proto ti posílám manuál letový,
který tvým pilotům před startem napoví,
jak úhel nastavit vzletových klapek.
Natankuj do plna jazykohrátek,
aby tvá kobyla nebyla bezkřídlá.
při babím létě mě ku psaní vybídla,
chci, ať se tvoje tvář jak ten kůň usmívá.
Na toulky po hvězdách každou noc vemu tě,
proto ti posílám pegasí perutě,
proto ti posílám manuál letový,
který tvým pilotům před startem napoví,
jak úhel nastavit vzletových klapek.
Natankuj do plna jazykohrátek,
aby tvá kobyla nebyla bezkřídlá.
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Malokdy vkládam lež
v kostrbatý svůj verš.
Obleču v kabátek
z prostých slov a běžných,
nejde co zachytit.
Nevím, zdá je moudré
táhle psát slovíčka,
třeba bylo by líp,
jen v mysli je hýčkat.
Ty jsi splnil svůj slib.
V síť přiletěls snovou
půlnoční oblohou,
připnuls mi perutě,
padly jak ulité.
Společně jsme vzlétli,
do výšin, ke hvězdám,
nohy se mi pletly,
snad strachem a trémou,
již jsem si odvykla,
v své těsné ulitě,
létat s někým ve dvou...
Něžně´s mně obejmul,
a zbavil tak tíže
poté jsme letěli,
letěli výš a výš,
lehounce a hravě,
pořád dál, dál, výše...
A letem znavení
přistali jsme v trávě
společně hledajíc,
kde rosa pramení,
kde se čas ukrývá,
kde radost má spíže.
Svítil nám jen měsíc...
Sluníčko vychází,
koupe noc v své záři,
nebe již nachoví,
zaplály červánky...
Bylo přenádherný,
létání to s tebou.
Vzpomínám na dálky,
které jsme zdolali,
na jízdu tak vzlétnou.
Prosím, smutně koukám,
jestli si můžu přát,
chci další manuál,
který´s mi neposlal,
který mi napoví,
Jak mám zaktivovat
i brzdové klapky.
Piloti stávkují,
padá na mně již strach,
protože dobře vím,
po letu přijde pád
(nebo je to podzim
po něm pak severák?)
Áno, áno, ja vím,
trochu se v tom ztrácím...
v kostrbatý svůj verš.
Obleču v kabátek
z prostých slov a běžných,
nejde co zachytit.
Nevím, zdá je moudré
táhle psát slovíčka,
třeba bylo by líp,
jen v mysli je hýčkat.
Ty jsi splnil svůj slib.
V síť přiletěls snovou
půlnoční oblohou,
připnuls mi perutě,
padly jak ulité.
Společně jsme vzlétli,
do výšin, ke hvězdám,
nohy se mi pletly,
snad strachem a trémou,
již jsem si odvykla,
v své těsné ulitě,
létat s někým ve dvou...
Něžně´s mně obejmul,
a zbavil tak tíže
poté jsme letěli,
letěli výš a výš,
lehounce a hravě,
pořád dál, dál, výše...
A letem znavení
přistali jsme v trávě
společně hledajíc,
kde rosa pramení,
kde se čas ukrývá,
kde radost má spíže.
Svítil nám jen měsíc...
Sluníčko vychází,
koupe noc v své záři,
nebe již nachoví,
zaplály červánky...
Bylo přenádherný,
létání to s tebou.
Vzpomínám na dálky,
které jsme zdolali,
na jízdu tak vzlétnou.
Prosím, smutně koukám,
jestli si můžu přát,
chci další manuál,
který´s mi neposlal,
který mi napoví,
Jak mám zaktivovat
i brzdové klapky.
Piloti stávkují,
padá na mně již strach,
protože dobře vím,
po letu přijde pád
(nebo je to podzim
po něm pak severák?)
Áno, áno, ja vím,
trochu se v tom ztrácím...
Naposledy upravil(a) sarin dne 15.10.2008 22:42, celkem upraveno 1 x.
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
<img src="http://www.welaf.com/resources/200704/p ... 987696.jpg" width="400" height="300" alt="Rozpláclí létavci" align="right">
Též občas kontrolu rychlosti pominu,
rozpláclí létavci jsou toho důkaz,
jakož i sražená světýlka z komínů.
Aby mé letadlo do bláta nespadlo,
správně si nastavím brzdové zrcadlo
a přečtu pilotní občanský průkaz.
Též občas kontrolu rychlosti pominu,
rozpláclí létavci jsou toho důkaz,
jakož i sražená světýlka z komínů.
Aby mé letadlo do bláta nespadlo,
správně si nastavím brzdové zrcadlo
a přečtu pilotní občanský průkaz.
- Marenka
- Příspěvky: 1059
- Registrován: 7.7.2008 18:41
- Bydliště: Čechy
Chodit jen tak loukou, lesem,
neptat se sám sebe: kdo jsem?
Kdo jsi ty? A jsi ještě můj?
Hojnost otázek na náš stůl.
Proč se bojíš mi říci ne
a vysvětlit nevyřčené?
Proč nemohu tě vídat,
když chtěla bych tě líbat,
v oblacích s tebou snívat,
musím jen zapomínat?
Proč vždy po chvilce štěstí
má hlava rozchod věští?
neptat se sám sebe: kdo jsem?
Kdo jsi ty? A jsi ještě můj?
Hojnost otázek na náš stůl.
Proč se bojíš mi říci ne
a vysvětlit nevyřčené?
Proč nemohu tě vídat,
když chtěla bych tě líbat,
v oblacích s tebou snívat,
musím jen zapomínat?
Proč vždy po chvilce štěstí
má hlava rozchod věští?
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.
Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.10.2008 22:00 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a>
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.
Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 18.10.2008 22:00 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a>
- Marenka
- Příspěvky: 1059
- Registrován: 7.7.2008 18:41
- Bydliště: Čechy
- žížala
- Příspěvky: 869
- Registrován: 29.2.2008 11:52
- Bydliště: ODRY-POHOŘ
- Kontaktovat uživatele:
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Sluníčko, to sedmitečné,
ulétlo - vše kolem chátrá.
Ohližíme se zbytečně
po krásach jarního bratra.
Ty jeho zázraky věčné...
Zpívajíc o letních hrátkách,
stromy tváří se statečně,
malují podzimu vrátka.
Na prahu konečné - zimy-
chvějí se, ani ne mrazem,
chvějí se touhami svými.
Tím vším, co již nesplnili.
Spadne až první sníh na zem,
spokojí se s tím, jak žili?
ulétlo - vše kolem chátrá.
Ohližíme se zbytečně
po krásach jarního bratra.
Ty jeho zázraky věčné...
Zpívajíc o letních hrátkách,
stromy tváří se statečně,
malují podzimu vrátka.
Na prahu konečné - zimy-
chvějí se, ani ne mrazem,
chvějí se touhami svými.
Tím vším, co již nesplnili.
Spadne až první sníh na zem,
spokojí se s tím, jak žili?
- Jiška
- Příspěvky: 6793
- Registrován: 6.7.2008 15:48
- Bydliště: ČR
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
- Marenka
- Příspěvky: 1059
- Registrován: 7.7.2008 18:41
- Bydliště: Čechy
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
Veškerá logika zůstává bez šance,
slova jsou k ničemu.Zdrchané myšlenky
hledají začátky, písmenka v čítance.
Dotekem lákám tě, s kousíčkem naděje.
Neslyšíš ozvěny, z falše jsou závěje,
prázdnoty, úniky, neplatné jízdenky.
Nevidíš červánky, nepůjdeš do dálky,
nejiskříš nápady, zvlhly ti zápalky.
Lepkavou bezmocí zapatlám i sebe,
nemohu uvěřit,bez tebe tu zebe.
slova jsou k ničemu.Zdrchané myšlenky
hledají začátky, písmenka v čítance.
Dotekem lákám tě, s kousíčkem naděje.
Neslyšíš ozvěny, z falše jsou závěje,
prázdnoty, úniky, neplatné jízdenky.
Nevidíš červánky, nepůjdeš do dálky,
nejiskříš nápady, zvlhly ti zápalky.
Lepkavou bezmocí zapatlám i sebe,
nemohu uvěřit,bez tebe tu zebe.
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Koukám se do koule
...celá je ze skla... víš,
jsem každičkým coulem
dcéra Sibylina.
Nahledni, tak pojď blíž,
než zmizí vidina.
Vidím tam osůbku,
krásná je bezmezně,
nejenom navenek,
vidím až do duše.
Vidím ji v křišťálu...
září celá štěstím,
o kterém vždy snila.
Jsi to ty, má milá.
Vidím tě opravdu,
tvé oči se smějí,
celá planeš žárem
a dlaně, tvé dlaně,
v jiných něžných dlaních
hledají ochranu.
Vidím to zřetelně,
prosím tě, jen věř mi.
Nenech se zmást
chvilkovým nezdarem,
bolesti slz dávných,
neztrácej nadějí...
Věř mi, světaznalé,
v srdci svém máš,
třeba teď zoufalém,
dar ze všech největší.
Věř, sestřičko má, věř...
Tolik lásky skrývaš,
že klidně postavíš,
z těch jejích paprsků
vysokou zářnou věž,
světlo pro zbloudilce,
či vroucné poselství,
maják noci hmlisté...
Nazvi si to jak chceš,
no svítí tak čistě...
Pohledni k nebesům,
naděje zesílí.
To je správna cesta,
překleneš tu chvílí,
oprostíš se děsů
a budeš zase svá,
něžná a láskavá.
Tak usměj se a VĚŘ...
...celá je ze skla... víš,
jsem každičkým coulem
dcéra Sibylina.
Nahledni, tak pojď blíž,
než zmizí vidina.
Vidím tam osůbku,
krásná je bezmezně,
nejenom navenek,
vidím až do duše.
Vidím ji v křišťálu...
září celá štěstím,
o kterém vždy snila.
Jsi to ty, má milá.
Vidím tě opravdu,
tvé oči se smějí,
celá planeš žárem
a dlaně, tvé dlaně,
v jiných něžných dlaních
hledají ochranu.
Vidím to zřetelně,
prosím tě, jen věř mi.
Nenech se zmást
chvilkovým nezdarem,
bolesti slz dávných,
neztrácej nadějí...
Věř mi, světaznalé,
v srdci svém máš,
třeba teď zoufalém,
dar ze všech největší.
Věř, sestřičko má, věř...
Tolik lásky skrývaš,
že klidně postavíš,
z těch jejích paprsků
vysokou zářnou věž,
světlo pro zbloudilce,
či vroucné poselství,
maják noci hmlisté...
Nazvi si to jak chceš,
no svítí tak čistě...
Pohledni k nebesům,
naděje zesílí.
To je správna cesta,
překleneš tu chvílí,
oprostíš se děsů
a budeš zase svá,
něžná a láskavá.
Tak usměj se a VĚŘ...
Naposledy upravil(a) sarin dne 2.1.2009 17:35, celkem upraveno 2 x.
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
Zlomené nehty mám, od krve kolena,
lezu i po čtyřech, hledám tě v lavině,
Někde tu naříká tvá duše zraněná.
Tam dole v hlubinách prý voní jasmíny,
čemu chceš uvěřit? Vedou tě do špíny!
Staneš se otrokem, bez boje , lacině.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:44 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=161'>Povzdechy</a>
lezu i po čtyřech, hledám tě v lavině,
Někde tu naříká tvá duše zraněná.
Tam dole v hlubinách prý voní jasmíny,
čemu chceš uvěřit? Vedou tě do špíny!
Staneš se otrokem, bez boje , lacině.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:44 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=161'>Povzdechy</a>
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
- Kama
- Příspěvky: 9999
- Registrován: 19.2.2008 21:52
Projít dlouhou zmrzlou plání,
bořit krusty bosou nohou,
někdy může budit zdání,
že to stačí pro záchranu.
Je to málo. Proti plánu
staví bránu plno běsů.
Přesto svoji naděj nesu,
nové výzvy přijít mohou.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:40 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>
bořit krusty bosou nohou,
někdy může budit zdání,
že to stačí pro záchranu.
Je to málo. Proti plánu
staví bránu plno běsů.
Přesto svoji naděj nesu,
nové výzvy přijít mohou.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2009 19:40 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Snažím sa, nepoznám však kódy...
Deň plný májovej pohody
- v očiach farby beláska -
kúpe sa v slnečnom kúpeli
s vánkom, slovmi čo láska...
Zdá sa, všetko je tak, ako má byť.
No v tom sa už uzlí počasia niť
obloha modrá sa zocelí,
buráca, cvendží jak meče,
kvapká z nej...čo kvapká! Tečie!
Bolesť zaodetá v nenávisti...
O pár minút opäť tvár rozžiari,
lúku rozjasní úsmev zlatistý.
Hladí sklonenú hlávku púpavy,
zaženie rosou pocit smädu.
V ovzduší cítiť vôňu medu...
Keď sa však ostražitosť stíši,
vzápäti všetko kruto ničí...
Deň plný májovej pohody
- v očiach farby beláska -
kúpe sa v slnečnom kúpeli
s vánkom, slovmi čo láska...
Zdá sa, všetko je tak, ako má byť.
No v tom sa už uzlí počasia niť
obloha modrá sa zocelí,
buráca, cvendží jak meče,
kvapká z nej...čo kvapká! Tečie!
Bolesť zaodetá v nenávisti...
O pár minút opäť tvár rozžiari,
lúku rozjasní úsmev zlatistý.
Hladí sklonenú hlávku púpavy,
zaženie rosou pocit smädu.
V ovzduší cítiť vôňu medu...
Keď sa však ostražitosť stíši,
vzápäti všetko kruto ničí...
- Hanulka21
- Příspěvky: 3649
- Registrován: 19.2.2008 18:58
- Bydliště: Orlické hory
- Jiška
- Příspěvky: 6793
- Registrován: 6.7.2008 15:48
- Bydliště: ČR
Duši jsem oblékla do víry ve štěstí,
živím ji pokrmem z lásky a naděje,
zbytečno přemýšlet o lidském poselství...
Osudu soukolí roztáčí sudičky,
před Pánem života člověk je maličký...
Tak či tak, na Světě přece jen krásně je.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 3.8.2009 20:54 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=158'>Radostění</a>
živím ji pokrmem z lásky a naděje,
zbytečno přemýšlet o lidském poselství...
Osudu soukolí roztáčí sudičky,
před Pánem života člověk je maličký...
Tak či tak, na Světě přece jen krásně je.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 3.8.2009 20:54 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=103'>Střípky smútku</a> -> <a href='viewtopic.php?t=158'>Radostění</a>
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Noc se plíží po pokoji
plníc temnem všechny kouty,
mísy, hrnky, sklenic spousty...
Právě si v mém křesle hoví.
Unavená z dlouhé pouti,
tikot hodinek si pouští.
Odežene teskný pocit,
který od rána útočí?
Zajal mysl, čím dál více,
tíží nohy, srdce, plíce...
Mnu si dlaní horké čelo,
děsím se, netuším čeho.
Pocit ten i jeho kočí,
nemřou, sílí s temnem noci.
- Co se děje? - chci se zeptat,
nevím proč...mám o tebe strach...
Vítězí nad nocí bez ztrát.
plníc temnem všechny kouty,
mísy, hrnky, sklenic spousty...
Právě si v mém křesle hoví.
Unavená z dlouhé pouti,
tikot hodinek si pouští.
Odežene teskný pocit,
který od rána útočí?
Zajal mysl, čím dál více,
tíží nohy, srdce, plíce...
Mnu si dlaní horké čelo,
děsím se, netuším čeho.
Pocit ten i jeho kočí,
nemřou, sílí s temnem noci.
- Co se děje? - chci se zeptat,
nevím proč...mám o tebe strach...
Vítězí nad nocí bez ztrát.
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
- sarin
- Příspěvky: 1385
- Registrován: 8.8.2007 23:29
- Bydliště: Slovensko
Upijím světlem prozářené doušky....
Hodiny najednou vesele cinkají,
zvonečků tisíc prochází mi oušky.
Na chvíli zahnals mé obavy. Záře v tmě...
šíří se pokojem i hluboko ve mně.
No přes jasno v srdci, přes úsměv v mé tváři,
nechtějí stáhnout se smutku mí sponzoři.
Zářný nápoj, ten tvůj, pane Edisone,
častým užívaním nezevšední, to né,
slabé má místo, svou Achillovou patu,
tenoučké vlákenko, jen nitku z wolframu.
Jednou začne slábnout, až celá uhoří.
Přesto ti děkují, příteli drahý.
Jak ti to splatím? Můžu skleněnkami?
Hodiny najednou vesele cinkají,
zvonečků tisíc prochází mi oušky.
Na chvíli zahnals mé obavy. Záře v tmě...
šíří se pokojem i hluboko ve mně.
No přes jasno v srdci, přes úsměv v mé tváři,
nechtějí stáhnout se smutku mí sponzoři.
Zářný nápoj, ten tvůj, pane Edisone,
častým užívaním nezevšední, to né,
slabé má místo, svou Achillovou patu,
tenoučké vlákenko, jen nitku z wolframu.
Jednou začne slábnout, až celá uhoří.
Přesto ti děkují, příteli drahý.
Jak ti to splatím? Můžu skleněnkami?
- Marenka
- Příspěvky: 1059
- Registrován: 7.7.2008 18:41
- Bydliště: Čechy
Smutek z loučení
Smutno je mi strašně moc,
odejel mi můj milý.
Proč se stále loučíme?
Pozdrž ještě tu chvíli.
Loučení je snad nemoc?
Stále ji jen léčíme.
Existuje prevence?
Spojí opět milence?
odejel mi můj milý.
Proč se stále loučíme?
Pozdrž ještě tu chvíli.
Loučení je snad nemoc?
Stále ji jen léčíme.
Existuje prevence?
Spojí opět milence?
- afro.minerva
- Příspěvky: 305
- Registrován: 16.7.2010 11:11
Blednoucí vzpomínky stříbrných kadeří,
mizící úsměvy spojené s radostí,
ukryté pod zemí spočinou v příšeří.
Kamenem nehybné. Kalené do zlosti…
Ty ruce vrásčité, slabé a prosící,
k dětem se vzpínaly pro krátkou návštěvu.
Dnes nejspíš rozpadlé, pod hlínou tlející,
pod žulou netknutou stran mého pohledu.
mizící úsměvy spojené s radostí,
ukryté pod zemí spočinou v příšeří.
Kamenem nehybné. Kalené do zlosti…
Ty ruce vrásčité, slabé a prosící,
k dětem se vzpínaly pro krátkou návštěvu.
Dnes nejspíš rozpadlé, pod hlínou tlející,
pod žulou netknutou stran mého pohledu.
- afro.minerva
- Příspěvky: 305
- Registrován: 16.7.2010 11:11
Ustálená v táhlé nečinnosti,
propálenou dírou v zácloně,
vidím další součást skutečnosti.
Prostou pravdu. Život v šabloně.
Klišé možná mění daný prostor
v trochu lepší místo k toužení.
Realita velí! Vnitřní rozpor.
Každodenní běžné snažení…
Vysát, všechno zbavit trochy prachu,
vytřít, vařit, umýt nádobí…
Doplést šálu, topit. Touhy v šachu.
Jedno, druhé, třetí období…
Ptám se sebe, hledám možnou chybu.
Ptám se. Stále stejné… Nazpaměť.
Druhá strana mince. Váha slibu…
Forma daně. Oběť – odpověď.
propálenou dírou v zácloně,
vidím další součást skutečnosti.
Prostou pravdu. Život v šabloně.
Klišé možná mění daný prostor
v trochu lepší místo k toužení.
Realita velí! Vnitřní rozpor.
Každodenní běžné snažení…
Vysát, všechno zbavit trochy prachu,
vytřít, vařit, umýt nádobí…
Doplést šálu, topit. Touhy v šachu.
Jedno, druhé, třetí období…
Ptám se sebe, hledám možnou chybu.
Ptám se. Stále stejné… Nazpaměť.
Druhá strana mince. Váha slibu…
Forma daně. Oběť – odpověď.
- lea
- Příspěvky: 6897
- Registrován: 3.12.2009 22:55
- Bydliště: Praha
- afro.minerva
- Příspěvky: 305
- Registrován: 16.7.2010 11:11
Utichlá v náznaku občasné radosti.
Snoubená v smuteční závoji. Neznámé
krajiny vzdálené… Samotná! V malosti
drcená stěnami. Tisíckrát stonáme…
Sluneční odlesky v skleněných tabulích
dotekem svobody lákají. Bezcílné
bloumání v pokojích, stínovím zkalených.
Odráží myšlenky bezmocně nesdílné.
Slzavým údolím spolu se brodíme,
týravou bolestí. Prstoví spojená -
ruce se držící. Možná i pojíme…
Trhavě ospalé. V náručí schoulená
usínáš v úlevě pojednou krvavé.
Úlevou věštící budoucí návraty.
Horkostí procitáš, klesavě stoupavé...
Vteřinou hledáš mne. Mířím ti v ústrety.
Snoubená v smuteční závoji. Neznámé
krajiny vzdálené… Samotná! V malosti
drcená stěnami. Tisíckrát stonáme…
Sluneční odlesky v skleněných tabulích
dotekem svobody lákají. Bezcílné
bloumání v pokojích, stínovím zkalených.
Odráží myšlenky bezmocně nesdílné.
Slzavým údolím spolu se brodíme,
týravou bolestí. Prstoví spojená -
ruce se držící. Možná i pojíme…
Trhavě ospalé. V náručí schoulená
usínáš v úlevě pojednou krvavé.
Úlevou věštící budoucí návraty.
Horkostí procitáš, klesavě stoupavé...
Vteřinou hledáš mne. Mířím ti v ústrety.
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2505
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele: